Červenec 2017

Coffee Talk #1

20. července 2017 v 20:29 | Natt |  Thoughts
Vůbec mi nepřijde, že mám za dva dny letět na Krétu. Na Krétu! Poletím vůbec poprvé a jelikož jsem měla tak nějak za to, že já se k nějakému tomu létání nemám vůbec šanci dostat, stále tomu nevěřím. Prostě... ne, to je jenom nějaký hloupý vtip a na letišti se otočíme zase zpátky. Jo, takhle nějak mi to přijde. Každopádně zjištuji, že je sakra těžký si zabalit, když je člověk tak strašně omezenej. Rozměry zavazadel, jejich váha, tekutiny... Není to tedy vůbec žádná sranda, zvlášť pro mě, jelikož mám ve zvyku si toho vždycky zabalit víc, než co ve skutečnosti potřebuji, protože co kdyby náhodou, že jo. Jsem ráda, že to mám konečně tak nějak z valný většiny zkrámovaný. Hold jsem to zas a opět nechala na poslední chvíli, nikdy se neponaučím. Zbytek budu muset dořešit zítra a vážně doufám, že se nic nepokazí, protože to už bych se asi rovnou mohla fláknout lopatou po hlavě a měla bych to mnohem jednodušší.

Znovu jsem musela zaktualizovat článek "Přečtené knihy", jelikož jsem se nějak rozečetla. Protože co jsem dělala, když jsem měla balit a zjišťovat potřebné věci k dovolené? Četla si, samozřejmě. Takže to nakonec dopadlo tak, že knížku, kterou jsem si plánovala vzít právě na Krétu mám už přečtenou a budu si tak musít vzít nějakou, kterou jsem už četla. Ale jelikož jsem se rozhodla pro Stephena Kinga - Osvícení, vlastně mi to vůbec nevadí.

Velmi mě potěšilo, jak některé z mých článků získaly odezvu od vás, čtenářů. Nikdy jsem si nepomyslela, že bych mohla odpovídat na tolik krásných komentářů a za to bych vám všem chtěla velmi poděkovat. Psaní je mým koníčkem a tak mě každé milé slovo krásně zahřeje u srdce a jenom mě popuzuje k tomu, abych psala dál! V poslední době jsem přemýšlela a článcích, které bych mohla sepsat až se vrátím z dovolené a taky jsem hlavně přemýšlela o tom, že bych založila Instagram, který by s tímto blogem souvisel. Focení je totiž mým dalším koníčkem a i když nejsem žádný veliký fanoušek Instagramu, tak si myslím, že by to nemusel být vyloženě špatný nápad. Samozřejmě to neznamená, že bych zanevřela na blog, to vůbec ne, to bude stále priorita number one.

Vlastně ani nevím, co má přesně tento "Coffee Talk" znamenat. Měla jsem chuť sepsat pár slov a přišlo mi, že tohle by nemusel být čas od času špatný nápad. Určité věci zkrátka takhle sesumírovat do jednoho článku a hotovo. Původně jsem plánovala víc odstavečků, ale tak nějak jsem zapomněla na to, že zas tak hodně novinek ke sdílení nemám, takže tímto bych to asi také měla zakončit, protože zbytek už by byly pouze plané a zbytečné řeči. Takže se tu všichni mějte krásně a snad za týden přijdu s nějakým tím novým článkem! :)

Je to jen ve tvých rukách.

18. července 2017 v 18:19 | Natt |  Thoughts
Chceš změnit svůj život? Tak ho zmeň.

Původně jsem měla v plánu v celém článku zanechat ty pouhé dvě věty, ale tak nějak si nemůžu pomoci. Musím je prostě rozebrat. Pokud si jste jistí tím, že svůj život změnit chcete, tak ho zmeňte. Možná teď na obrazovku koulíte očima a říkáte si něco ve smyslu: "Jasně, kdyby to bylo tak jednoduché." No, ono to jednoduché vlastně je, ale zároveň není. A to prosím pochází od člověka, který právě svůj život mění.
V první řadě musíte poslat do háje ono slůvko kdyby a všechny jeho další napodobeniny. Síla přesvědčení je mocná věc, což si asi ani nemusíte uvědomovat. Vaše myšlenky ale skutečně mají sílu a vy jste ti, kdo jim tu sílu propůjčuje. Takže se musíte rozhodnout, jestli budete vyživovat přesvědčení typu "Nikdy nic nezvládnu.", "Je to zbytečné." nebo "Zvládnu to.", "Nepůjde to možná hned, ale nakonec to dopadne dobře!"
Už několik let jsem na tom byla/jsem psychicky hodně špatně a nedávno jsem došla k tomu, že už to takhle dále vést vážně nemůžu. Prostě to nešlo. V takových fázích jsem sice byla hodněkrát i předtím, plná motivce vše změnit, ale pak se to všechno vrátilo do starých kolejí a já na tom zase byla špatně. Teď do toho ale dávám víc, než kdy dřív a když mě to stojí neskutečné množství úsilí, nevzdám to.
Musíte si uvědomit, že to za vás nikdo jiný neudělá. Nikdo jiný vás nepoplácá po zádech a neřekne "Odpočiň si, já to za tebe udělám." Takhle to prostě nefunguje. A vy musíte přestat hledat a vyžadovat tu konějšivou dlaň, která vám bude nalhávat, že všechno bude v pořádku. Protože tohle je jenom líbezná lež, která vás na konci sakra raní. Tohle "Všechno bude v pohodě" musí přijít od vás, ne od někoho jiného. Abyste mě špatně nepochopili, neříkám, že byste se měli od všech distancovat, to ne. Můžete mít kolem sebe lidi, kteří vám s tím pomůžou, kteří tu budou vždycky proto, aby vás podpořili, ale nikdy tu nebudou proto, aby to za vás udělali.
Nečekejte na nic zásadního, abyste tu změnu mohli provést. Nečekejte na nový rok, nový měsíc nebo pondělí. Vezměte to do vlastních rukou a pokud chcete, změňte svůj život teď hned.


Poem: Don't leave me

16. července 2017 v 21:19 | Natt |  Own Creations

Kresba + zamyšlení: Get it off

16. července 2017 v 16:19 | Natt |  Own Creations

(Po kliknutí se zobrazí v lepší kvalitě)

Sami ten pocit určitě moc dobře znáte. Něco ve vás vře, ale vy to i přesto dusíte v sobě. Nejraději byste to vykřičeli do světa, ale strach z následku vás nutí to držet v sobě, kde vás to jako něco toxického rozežírá. Z vlastní zkušenosti vím, že tenhle přístup není správný, nýbrž může být až destruktivní. Musíte si uvědomit, že máte právo na to pohlížet na určitou věc z vlastní perspektivity a máte názor na to, to sdělit. Můžete se kvůli určité věci cítit úplně jinak než někdo druhý a to neznamená, že to je špatně. Proč byste TO - ať už si pod tím představíte cokoliv - měli v sobě dusit? Jednoduchá otázka, ale odpověď na ní už tak jednoduchá není, že? Nyní se nacházím v takovém stádiu života, kdy si procházím určitými změnami. Prakticky po celý svůj život jsem v sobě věci dusila, ale slíbila jsem si, že teď už nebudu. Pokud něco budu chtít říct, prostě to řeknu. Nebudu to kvůli strachu polykat.

Photography: Coffee touch

13. července 2017 v 20:19 | Natt |  Own Creations
"I don't want to live in a world without coffee and books."






(Po kliknutí se fotografie zobrazí v lepší kvalitě)

Není nad malé radosti dne!

13. července 2017 v 20:00 | Natt |  Thoughts
Nevěřícně jsem hleděla na obrazovku svého notebooku a přemýšlela, jestli vidím správně, nebo se mi to jenom zdá. Můj blog se objevil v Blog dne a já ani nemohu slovy pořádně popsat, jak mě to potěšilo. Někomu se to může zdát jako úplná blbost, ale to mi je pro jednou, úplně jedno. Psaní mě totiž těší. Psaní mi pomáhá. Psaní mě naplňuje. A i když hlavní účel tohoto blogu není za všech okolností všechny zaujmout, stejně mě zjištění, že ho navšítvilo tolik lidí, potěšilo! Takže tímto bych vám, čtenářům, vlastně chtěla poděkovat za to, že jste tohle umožnili! :)


Kresba: Body

12. července 2017 v 19:19 | Natt |  Own Creations
Anatomie? Špatně. Stínování? Špatně. Proč to i přes to vytahuji na světlo světla? Nevím. Možná proto, že lidi prakticky vůbec nekreslím a přesto to nevypadá tak šíleně zoufale. Nebo si to alespoň nalhávám.


(Po kliknutí se zobrazí v lepší kvalitě)

Hlas, který je ztracen.

11. července 2017 v 20:49 | Natt |  Thoughts
Naléhavě ťukám prsty do klávesnice, potřebujíc ze sebe ta slova dostat. Slova, tvořící tento článek > Komunikace jako kámen úrazu < a až pozdě si všímám, že by se nějak dal zkloubit s Tématem týdne. Nevadí, napíšu další, z jiného úhlu. Vždyť výsledek bude stejný. Můj hlas je ztracený.
Ne doslova, ale obrazně. Nemohu se zbavit pocitu, že můj pravý hlas ve mně kdesi hluboko zakrněl a nahradil ho nějaký prázdný, dutý autopilot, který pouze odpovídá nejjednodušími větami a komunikacím se zpravidla vyhýbá. Řeknu to velmi jednoduše a po lopatě - nejde mi mluvit. Když na to přijde, v hlavě mám pokaždé úplné prázdno. Není tam absolutně vůbec nic, po čem bych mohla hmátnout a sesmolit z toho nějakou větu. Je to hrozně frustrující a ničí mi to život. Nejde totiž jenom o rozhovory s cizinci, nýbrž i s vlastní rodinou. Dostalo se to až do takové fáze, že mám pocit, že jsem se jim odcizila... Jsou dny, kdy dohromady řeknu tak pět vět. Mlčení mi nedělá žádný problém. Ráda poslouchám a v hlavě si tvořím své vlastní konverzace, které ovšem světlo světa nikdy nespatří. Když přijde na mluvení, prostě se zaseknu.
Upřímně vůbec nemám ponětí, jak se z této šlamastiky dostat. Snažím se na tom pracovat, ale přijde mi, že se snažím vniveč a to celou situaci jenom zhoršuje. Závidím všem, kteří ze sebe slova chrlí s takovou lehkostí... Toužím po tom, najít svůj hlas a vykřičet své nitro do světa.


Komunikace jako kámen úrazu

11. července 2017 v 20:09 | Natt |  Thoughts
Sleduji svou sestru, rozjařenou s úsměvem, jak o něčem neustále mluví. Sleduji svého švagra, jak se bez jediného problémů pouští do rozhovoru s ostatními u stolu. A závidím jim. Závidím všem. Mluvení jim nedělá žádné problémy, ba naopak. Jako kdyby je to naplňovalo. Vůbec nemusí přemýšlet nad tím, co řeknou, nemusí své věty ve své hlavě stokrát přeformulovávat než si jsou stoprocentně jisti, že to, co chtějí říct, není žádná blbost. Závidím jim tu lehkost, závidím jim, jak bezostystně vypráví své historky a vůbec nepřemýšlí nad tím, co si o tom ostatní pomyslí. Závidím... přímo toužím po tom, abych to měla stejné.
Jenže nemám. Když dojde na komunikaci, i s těmi nejbližšími, kolikrát i přes mobil, jsem ztracená. Slova ode mě utíkají a já je nejsem schopná pochytat a poskládat do kloudné věty. Mám v sobě blok ohromné velikosti. Nevím, kde se ve mě přesně vzal a už vůbec nevím, jak bych se mohla zbavit. A že mi ten blok pořádně zavařuje v životě. Nejsem schopná navazovat prakticky žádné vztahy. Dvacetiletá dívka bez přítele a bez brigády, protože je absolutně neschopná. Vážně na sobě chci zapracovat, chci to změnit, ale nevím jak, bloudím, jsem zmatená a vystrašená. Čeká mě vysoká, musím se změnit... Musím z toho vytěžit co nejvíce, jenže prostě nevím jak.
Nevím, kde začít. Vždyť si nejsem schopná skoro ani s nikým normálně psát, protože mě nikdy nenapadají vhodné odpovědi. Hned co stisknu odeslat, koušu se do rtu a nadávám si, co jsem to poslala za blbost a zcela jistě vím, že příjemce na druhé straně teď kroutí nad tou zprávou ze strany na stranu a pro jistotu ani neodepíše... Jak si zcela jistě dokáže představit, s komunikací face-to-face, to je ještě horší. Kolikrát se jak idiot zadrhnu a tak celou větu zahraji do outu a končí to blablabla a marně se snažím začít od znova.
Nesnáším, když jsem u stolu s rodinou a musím snášet narážky typu: "Tak, teď všichni ticho, ona nám něco poví." nebo "Ty jo, už prosím tě buď ticho, vážně mě z tebe bolí hlava jak furt meleš!" Vím, že to nikdy nemyslejí zle, ale pouze z vtipu, ale vždycky je to jako kdyby mě ťali sekerou přímo pod pás. Cítím rudnoucí tváře, totálně se zaseknu, neschopná na to říct cokoliv a tak pouze zahanbeně sklopím pohled a čekám, až někdo začne mluvit o něčem jiném.
Vysává mě to. Vážně jo. Vím moc dobře, že tohle jeden z mých vůbec největších problémů a že kdybych se ho zbavila, zbavila bych se tím i dalších. Jenže jak se toho mám sakra zbavit? Vždyť se nedokážu pořádně bavit ani s vlastními rodiči!
Myslím, že na féra mohu říct, že jsem prostě v prdeli.

Kresba: Do no harm but take no shit

8. července 2017 v 16:29 | Natt |  Own Creations
Další do sbírky na mou prozatím prázdnou stěnu.


(Po kliknutí na obrázek se zobrazí v lepší kvalitě)

With night, the dark thoughs comes.

2. července 2017 v 22:29 | Natt |  Thoughts
Tělo bez duše.
Prázdná.
Chodící mrtvola.

Vstávám jen proto, abych si o několik hodin později mohla jít zase lehnout. Dny mi splývají dohromady a něco plánovat mi připadá zbytečné. Přijde mi, že věčně zklamávám mé nejbližší, čímž zklamávám i samu sebe. Dnes večer jsem se zas a znovu objevila na temném místě, kde bez jediného světla bloudím. Jako kdybych si na hlavu nasadila negativní helmu a nedokázala jí sundat. Vidím jen to špatné, vidím jen to, v čem neustále selhávám, co se mi nedaří a co se mi jak čert kříži vyhýbá.
Mohu jenom doufat, že s novým ránem, s novým dnem to bude zase alespoň o trochu lepší.


Přečtené knihy

2. července 2017 v 18:49 | Natt |  Knižní koutek
• Harry Potter a Tajemná komnata (J. K. Rowling) - Po druhé
• Harry Potter a Vězeň z Azkabanu (J. K. Rowling) - Po druhé
• Harry Potter a Ohnivý pohár (J. K. Rowling) - Po druhé
• Deník sráče (Autor neznámý)
• Psycho - Sanatorium (Chet Williamson)
• Sirotčinec slečny Peregrinové - Knihovna duší (Ransom Riggs)
• Sama sebou (Iveta Molnárová)
• Harry Potter a Fénixův řád (J. K. Rowling) - Po druhé
• Harry Potter a Princ dvojí krve (J. K. Rowling) - Po druhé
• Harry Potter a Relikvie smrti (J. K. Rowling) - Po druhé
• Jsou světla, která nevidíme (Anthony Doerr)
• Psí poslání (W. B. Cameron)
• Body Book (Cameron Diaz)
• Psychologie - Příručka pro studenty (P. Říčan)
• Psychologie (Z. Helus)
• Malé ženy (Louisa May Alcott)
• Nadějné vyhlídky (Charles Dickens)
• Forrest Gump (Winstom Groom)
• Toltétské tajemství štěstí (Ray Dodd)
• Mlčení jehňátek (Thomas Harris)
• Schindlerův seznam (Thomas Keneally)
Dívka ve vlaku (Paula Hawkins)
O myších a lidech (John Steinbeck)
Podivný případ Dr. Jekylla a pana Hyda (R. L. Stevenson)
451° Fahrenheinta (Ray Bradbury)
Marťanská kronika (Ray Bradbury)

další se budou postupně přidávat

• Sophiina volba (William Styron)
• Spalovač mrtvol (Ladislav Fuks)
• Saturnin (Zdeněk Jirotka)
• Pianista (Wladyslaw Szpilman)
• Dívka z nočních můr (Kendare Blake)
• Matka (Karel Čapek)
• Kytice - Polednice (K. J. Erben)
• 1984 (George Orwell)
• Vyhoďme ho z kola ven (Ken Kesey)
• Pygmalión (G. B. Shaw)
• Edison (Vítězslav Nezval)
• Smrt krásných srnců (Ota Pavel)
• Vejce a já (Betty McDonald)
• Jáma a kyvadlo a jiné povídky (E. A. Poe)
• It's kind of a funny story (Ned Vizzini)
• Chlapec, který rozdával sny (Luca Di Fulvio)
• Mechanický pomeranč (Anthony Burgess)
• Ohnivý kůň, Morella (Povídky od E. A. Poe)
• Zlodějka knih (Markus Zusak)
Sbírka básní Havran (E. A. Poe)
• Labyrint: Spáleniště (James Dashmer)
• Živí Mrtví - Nejlepší obrana (Robert Kirkman)
• Bílá nemoc (Karel Čapek)
• Farma zvířat (George Orwell)
• Lolita (Vladimir Nabokov)
• Za soumraku (Stephen King)
• Pán prstenů: Dvě věže (J. R. R. Tolkien)
• Pán prstenů: Návrat krále (J. R. R. Tolkien)
• Hobit - Cesta tam a zase zpátky (J. R. R. Tolkien)
• Eleanor & Park (Rainbow Rowell)
• Girl Online on Tour (Zoe Sugg)
• Milk and Honey (Rupi Kaur)
• Jako zabít ptáčka (Harper Lee)
• Esej o tragédii (Elizabeth LaBan)
• Deník Anny Frankové
• Ty (Caroline Kepnes)
• Harry Potter a prokleté dítě (J. K. Rowling)
• Skrytá těla (Caroline Kepnes)
• Pýcha a předsudek (Jane Austen)
• Budoucnost (Dmitry Glukhovsky)
• Noční směna (Stephen King)
• Zmizelá (Gillian Flynn)
• Kdo chytá v žitě (J. D. Salinger)
• Harry Potter a kámen mudrců (J. K. Rowling) - Po druhé

• Percy Jackson - Zloděj blesku (Rick Riordan)
• Harry Potter a Fénixův řád (J. K. Rowling)
• Harry Potter a Princ dvojí krve (J. K. Rowling)
• Harry Potter a Relikvie smrti (J. K. Rowling)
• Labyrint: Útěk (James Dashner)
• Drakie (Sophie Jordan)
• 0.4 Soumrak civilizace (Mike Lancaster)
• Jen si troufni (Katie McGarry)
• Panika (Lauren Oliver)
• Živí Mrtví - Touha je slepá (Robert Kirkman)
• Girl Online (Zoe Sugg)
• Rezistence (Veronica Roth)
• Percy Jackson - Moře nestvůr (Rick Riordan)
• I Hate Myselfie (Shane Dawson)
• Aliance (Veronica Roth)
• Horns (Joe Hill)
• Drakie - Útěk (Sophie Jordan)
• Oliver Twist (Charles Dickens)
• Robinson Crusoe (Daniel Defoe)
• Báječná léta pod psa (Michal Viewegh)
• Anna Karenina I., II., III. (Lev Nikolajevič Tolstoj)
• Papírová města (John Green)
• Percy Jackson - Prokletí titánů (Rick Riordan)
• Percy Jackson - Bitva o labyrint (Rick Riordan)
• Sirotčinec slečny Peregrinové pro Podivné děti (Ransom Riggs)
• Sirotčinec slečny Peregrinové - Podivné město (Ransom Riggs)
• Proměna (Franz Kafka)
• Prozření Mary Dyerové (Michelle Hodkin)
• Na západní frontě klid (Erich Maria Remarque)
•All the Bright places (Jennifer Niven)
• Zelená Míle (Stephen King)
• Obraz Doriana Graye (Oscar Wilde)
• Temné Kouty (Gillian Flynn)
• Anna krví oděná (Kendare Blake)
• Velký Gatsby (F. S. Fitzgerald)
• Osvícení (Stephen King)

• Rozbřesk (Stephenie Meyer)
• Tygrova Plavba (Collen Houck)
• 50 odstínů svobody (E. L. James)
• Black Beauty (Anna Sewell)
• Pořád mi pijou krev (Kimberly Pauley)
• Hvězdy nám nepřály (John Green)
• Ten, kdo stojí v koutě (Stephen Chbosky)
• Vlčí pramen - Proměna (N. L. J. Holder)
• Tygrův Osud (Colleen Houck)
• Stařec a Moře (Ernest Hemingway)
• Talisman (Nicholas Sparks)
• Milý Johne (Nicholas Sparks)
• Živý Mrtvý 1 - Staré dobré časy (Robert Kirkman)
• Hledání Aljašky (John Green)
• Wintergirls (Laurie Halse Anderson)
• Překroč svůj stín (Katie McGarry)
• Živý Mrtvý - Míle a míle (Robert Kirkman)
• Jestli zůstanu (Gayle Forman)
• Harry Potter a Tajemná komnata (J. K. Rowling)
• Harry Potter a Vězeň z Azkabanu (J. K. Rowling)
• Je to i můj život (Jodi Picoult)
• Harry Potter a Ohnivý pohár (J. K. Rowling)
• Živý Mrtvý - Bezpečí za mřížemi (Robert Kirkman)


• 50 odstínů šedi (E. L. James)
• Tygrovo prokletí (Colleen Houck)
• Krásní Mrtví - Phoenix (Eden Maguire)
• Divergence (Veronica Roth)
• Hunger Games - Aréna Smrti (Suzanne Collins)
• Temné vize - Vášeň (L. J. Smith)
• Chutná těla (Isaac Marion)
• Angel (Katie Price)
• 50 odstínů temnoty (E. L. James)
• Bílý Tesák (Jack London)
• Hunger Games - Vražedná Pomsta (Suzanne Collins)
• Hunger Games - Síla Vzdoru (Suzanne Collins)
• Tygrova Stezka (Colleen Houck)
• Harry Potter a Kámen Mudrců (J. K. Rowling)
• Stmívání (Stephenie Meyer)
• Nový Měsíc (Stephenie Meyer)
• Zatmění (Stephenie Meyer)


• Smečka (Andrea Cremer)
Vzpoura(Andrea Cremer)
Oběť(Andrea Cremer)
Šarlatové písmeno (Nathaniel Hawthorne)
Krásní Mrtví - Jonas (Eden Maguire)
Krásní Mrtví - Arizona (Eden Maguire)
Krásní Mrtví - Summer (Eden Maquire)
• Temné vize - Odhalení (L. J. Smith)
• Temné vize - Posedlost (L. J. Smith)
Chvíle před koncem (Lauren Oliver)
Eragon (Christopher Paolini)
Eldest (Christopher Paolini)
Brisingr(Christopher Paolini)
Inheritance(Christopher Paolini)
Letopisy Narnie(C. S. Lewis)
Sága prokletých - Morová rána (Margit Sandem)
Sága prokletých - Hon na čarodějnice (Margit Sandem)
Sága prokletých - Propast (Margit Sandem)
Sága prokletých - Touha (Margit Sandem)
Kočičí holka (Thomas Brezina)
My děti ze stanice Zoo(Christiane Vera Felscherinow)

A samozřejmě mnohem víc dalších knih, které ovšem už zaznamenené bohužel nemám. Nicméně vím jistě, že majoritní většina z nich byla s koňmi

Hello July

1. července 2017 v 13:39 | Natt |  Thoughts
Jak se to stalo? Jak se stalo, že už je červenec? Připadá mi, že včera byl teprve duben! Každým rokem mi to vážně utíká čím dál rychleji a já si nejsem jistá, jestli se mi to líbí. Tedy vlastně jistá si jsem. Nelíbí se mi to. Dny mi protékají mezi prsty jako voda a já je nedokážu udržet v dlani dostatečně dlouho na to, abych si je mohla plnými doušky vychutnat. Takže to pak dopadá tak, že téměř každý den je fádní, stereotypní a splývá mi s předešlými dny. Vlastně takhle se s největší pravděpodobností stalo to, že mi to tak rychle uteklo.
Polovina roku v prdeli... A já se nemohu ubránit myšlence, že jsem za ten půl rok neudělala vůbec nic. Ale přeci si po hlubším přemýšlení pár věcí nemohu odepřít. Úspěšně jsem dodělala autoškolu a to hned na první pokus. Ukončila jsem také pomaturitní studium (i když to zas tak světěm hýbajícím není, bylo to totiž lážo plážo). A nedávno jsem byla hlavně konečně přijatá na vysokou školu. Nejdůležitější pro mě ale je, že jsem v jistých ohledech jako člověk vyrostla (výškově ovšem nikoliv, dammit). Chtěla jsem napsat, že jsem se změnila, ale tahle fráze se mi příčí a vhodnější by bylo napsat, že jsem rozkvetla. Jenže to zní ještě hůř, i když právě významově to sedí mnohem lépe. Právě proto mám raději angličtinu, vše jako kdyby znělo lépe. I haven't changed. I've just bloom. Troufnu si i řici, že se moje sociální úzkost zmírnila, na což jsem pyšná ze všeho nejvíc, protože mě dlouhá léta svazovala jako řetězy. Za tohle vděčím hlavně mé milované starší sestřičce, jejímu manželovi a mé nejlepší kamarádce. Stále tu jsou věci, které bych si přála, aby se staly, ale... Mám ještě další půlrok před sebou, no ne?