Coffee Talk #3

19. srpna 2017 v 13:39 | Natt |  Thoughts
Pátek byl velmi zvláštní den. Míchanice smutku i radosti. Důvodem radosti bylo sdílení mého blogu na Instagramovém účtu srdceblogu. Moc si toho vážím a vyklouzí mi to úsměv na tváři i teď - den po vstřebání! Jsem za to vážně hrozně moc vděčná a tak bych ještě jednou admince chtěla moc poděkovat. Je to pocta!

Bohužel jsem musela nechat reklamovat svůj telefon. Ani nevíte, jak moc mě to ten den naštvalo. Z toho důvodu taky teď pravděpodobně nebudu aktivní na Instagramu, jelikož mám místo něj náhradu tak trošku... šuntovou. A já jsem na kvalitu fotografií většinou pes, nebudu lhát. I po těch třech dnech, kdy nemám svůj mobil zjišťuji, jak hodně času mi vlastně žral. Ne že bych na něm byla úplně závislá, to ne. Když někde s někým jsem, telefon skoro nikdy ani nevytahuji, protože se chci na plno věnovat tomu, s kým jsem. Ale bylo mým zvykem třeba i při obyčejném jídle nebo sledování seriálu či filmu občas ten mobil vytáhnout a několik aplikací jen tak zkontrolovat. Teď, jelikož je na náhradním telefonu nemám, nemám ani co projíždět. Je to vlastně docela osvobozující. (a někdy trochu frustrující, ruku na srdce)

I nadále poctivě pokračuji v učení Norštiny. Doposud jsem se hlavně spoléhala na mobilní aplikaci Duolingo. Naštěstí jsem zjistila, že je i na PC a tam mi upřímně vyhovuje mnohem více. Sem tam hledám i jiné materiály na internetu, z kterých bych mohla čerpat, nebo jen mít bližší informace k tomu, čím si nejsem jistá.

Už jsme zase za polovinou sprna a mě jako vždycky protekl mezi prsty. Jak se zdá, některé plány se už zkrátka nevyplní. Já už se ale doprošovat nikomu nehodlám, protože jsem ke konci jenom ublížená. A to teď vážně nepotřebuji. Zároveň se mi blíží zápis na vysokou školu. Už jsem pravděpodobně prošvihla možnost sehnat nějaké vyhovující ubytování s neprůchozím pokojem. Jak se zdá, budu muset přežít dlouhé dojíždění vlakem a zkoušet hledat dál, jestli se na mě náhodou neusměje štěstí.

Upřímně mě ta vysoká hodně děsí, protože je to jako skok do neznáma. Jiné, velké město, které vůbec neznám a ve kterém nikoho neznám (a s mým seznamováním... well, good luck to me). Nevědomí, jestli mi zvolený obor bude vůbec vyhovat. Nevědomí, jestli se mi podaří najít nějakou dobrou brigádu. Nejraději bych si něco hledala teď, ale jen těžko si něco můžu domlouvat, když nemám tušení, do kdy se budu učit. A taky samozřejmě nevědomí ohledně dojíždění či ubytování. Prostě skok do neznáma.

Hodně si teď snažím uspořádat priority. Zjistit, co v životě potřebuji a čeho bych se měla naopak zbavit. Zkrátka a dobře si v sobě uklidit. A bůhví, že jsem ten úklid potřebovala udělat už sakra dlouho. Zatím jsem bohužel v tom nejhorším stádiu. V tom, kdy jsem všechno vyházela ze šuplíků a tím pádem si sama v sobě udělala jenom ještě větší nepořádek. Snažím se tedy jednotlivé věci protřídit, ale někdy... někdy se člověku prostě nechce. Někdy ta motivace, kterou jsem v sobě měla když jsem to všechno zběsile vyhazovala z pomyslných šuplíků na podlahu, zkrátka vymizí a já bezradně sedím na podlaze a nevím, co se sebou mám dělat. Tohle bude dlouhý úklid. Nejnamhávější ze všech. A doufám, že bude stát za to.

Dnes se chystáme s mamkou na návštěvu za mou sestrou a švagrem (někdy o nich budu muset sepsat článek, protože jsem u nich div ne každý víkend a hrozně mi v mnoha ohledech pomohli). Už se za nimi těším - jako vždycky. Tento článek je vlastně trochu narychlo, protože na mě mamka už volá, jestli jsem připravená. Hahaha, no.

Fortell meg, hvordan har du det? Ne, sranda. Ráda bych se dozvěděla, jak se máte v půlce srpna vy? Co vás ještě čeká v čase prázdnin a i to, co vás čeká po nich?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 MorphoKeiji MorphoKeiji | Web | 23. srpna 2017 v 8:13 | Reagovat

S tím telefonem mě to mrzí. Mám to stejně, taky ho většinou s někým nevytahuju, ale když někde čekám nebo chci na chvilku oddychnout, hodí se. A navíc projíždět a postovat na Insta mě z nějakého důvodu učarovalo, takže i tohle je má menší závislost. :D I když už ne tolik, jako ze začátku.

Duolingo je údajně o hodně, hodně lepší na PC. Když jsem ho používala, uživatelé dost doporučovali si ho i na mobilu otevřít v prohlížeči místo přímo aplikace, dokonce prý i kvůli kvalitnějším překladům. (já byla líná a stejně jsem furt používala aplikaci:D)

Se školou přeji hodně štěstí. Na VŠ jsem nešla, ale ještě furt si pamatuju, jak mi bylo před a první den nástupu na SŠ. Seznamování mi taky hrozně nejde a já měla strach, že zas skončím sama vzadu v lavici jako outsider. Později jsem si uvědomila, že každý ten jeden člověk (pokud se nehlásili na školu s někým společně) tam přece jde poprvé a každý je stejně nervózní, co tam bude za lidi a jak to bude probíhat, a že tím pádem já jsem pro ně stejná hrozba jako oni pro mě. Ale to mi došlo až později a nevím, jestli by mě to vědomí toho i tak uklidnilo. :D Každopádně tě chápu a budu na tebe myslet, ať ti všechny ty věci k vyřízení klapnou, jak nejlíp to půjde... na tuhle situaci je holt nejlepší uklidnění to, když už ty první chvíle má člověk za sebou. :)

Ale tohle léto bylo zase šíleně krátký. To minulý taky. Říkala jsem si, že je to tím, že bylo většinou chladno a tak mi to tehdy rychle uteklo, a že tohle léto budu víc vnímat a víc si ho užívat... a ani mi nepřijde, že bych to udělala a už je zase pryč. Skoro, teda, no jo. Ještě je čas! Honem vstříc svým posledním letním snům! :D :D

2 Natt Natt | Web | 23. srpna 2017 v 14:08 | Reagovat

[1]: Mám to stejně :D Ale odvykám si od něho dost rychle, včera jsem ho měla v ruce snad jednou a bylo mi to úplně jedno :D
Můžu potvrdit, na PC skutečně lepší je, takže kdyby byl náhodou někdy potřeba, tak doporučuji přemoct lenost a používat ho v PC :-D
Tohle nějak tak podvědomě vím, že tam v tom nebudu sama, ale ta úzkost a strach z neznáme to spolehlivě zatlačuje někam dozadu, kde to pak ani na vědomí neberu. Každopádně děkuji, takové přáni budu rozhodně potřebovat :)
... prakticky si mi vzala všechna slova z úst, takže můžu jenom říct, že naprosto se vším souhlasím :D

3 Lucienne Lucienne | Web | 24. srpna 2017 v 0:13 | Reagovat

Já tě obdivuju s tou norštinou, to je nepochopitelný jazyk. :D :D :D
Jinak, chápu tě s vejškou, zažila jsem ten krok do neznáma loni a vím, jak je to těžké. Ale zvládne se to snáz, než se ti to zdá, prostě nějak tím rokem propluješ, aniž by sis vlastně uvědomila, jak se to stalo. :D Držím ti palce, ať se ti studentský život zalíbí. :)

4 MorphoKeiji MorphoKeiji | Web | 24. srpna 2017 v 6:56 | Reagovat

Tak třeba ti ta reklamace zas o trochu pomůže od mobilu v ruce :D (mám názor, že čím mín, tím líp :D) Pokud ti teda nepřijde zpátky a ty s myšlenkou "jee konečně" na něm prosedíš celý den. :D (to se mi stalo :D)
Tomu rozumím, ale určitě to bude dobrý. :)

5 Natt Natt | Web | 24. srpna 2017 v 10:04 | Reagovat

[3]: Chce to jenom trénink, pak se stane čím dál tím víc pochopitelnějším :-D Taky si říkám, že se třeba tak v dubnu ohlédnu zpátky a řeknu si jak to rychle uteklo, ale teď to mám prostě před sebou, takže mi úplně nejde se na to koukat jinak :D Ale snad to bude v pohodě a moc děkuji! :)

[4]: ... upřímně? Myslím, že se "jee konečně" přesně stane! :-D Doufám :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama