Coffee Talk #4

19. září 2017 v 16:29 | Natt |  Thoughts
Tak nějak mi přijde, že je ten pravý čas na další článek z řady Coffee Talk. Zároveň přemýšlím, že bych pro to udělala jednotlivou rubriku. Možná by to nebylo na škodu, jelikož další ještě do budoucna určitě plánuji. Ale možná je to stejně tak zbytečné, protože who cares.

Je to asi týden, co mám nové brýle a musím říct, že se v nich cítím mnohem lépe, než v těch předešlých. Vlastně jsem v nich spokojená tak, jako ještě v žádných jiných. Abyste rozumněli, brýle musím nosit už od samého dětství a vždycky jsem k nim měla negativní přístup. Vlastně stále mám, prostě je nesnáším. Nesnáším, že jsem na nich tak závislá a nesnáším, že mi snižují sebevědomí, které je i bez nich dost nízké. Mám k nim vypěstovaný odpor, ale už jsem se smířila s tím, že se jich nezbavím. Čočky na mojí vadu nepřipadají v úvahu a operace se nedoporučuje, takže co mám taky jiného dělat, než co se s tím smířit, že ano? A s těmito brýlemi jsem alespoň trochu spokojená, když už nic.

Pokud už jste pár mých článků četli, tak možná víte, že letos nastupuji na Univerzitu do Pardubic. Několikrát jsem zmiňovala, že koleje pro mě nepřipadají v úvahu a že se o svůj pokoj, o svůj drahocenný soukromý prostor, nechci dělit a že raději budu každý den tu nesmyslnou dálku dojíždět. No, trošku se mi to obrátilo vzhůru nohama a v neděli jedu podepsat nájemní smlouvu, kde se budu o pokoj dělit s jednou slečnou (naštěstí stejná fakulta, stejný ročník, stejný obor!) a na bytě nás bude celkově pět. Celkem... něco jiného než v co jsem doufala. Ale sama jsem musela uznat, že dojíždění je blbost a pokoje pro jednoho jsou pro mě zkrátka drahé, takže jsem vzala co šlo a doufám, že to bude fajn. Zatím to tak vypadá. Bude to nová etapa mého života a já chci, aby byla skvělá.

Zítra jedu na adaptační kurz, na který se mi sakra nechce. Ne jenom že kvůli tomu budu muset podstupovat x přestupů, protože to je nesmyslně daleko, ale budu muset sakra hodně překročit hranice mé komfortní zóny. Cizí lidé, cizí prostředí... na dva dlouhé dny. Bleh. Jediné plus je, že to není na celý týden. A taky že tam budu se slečnama, s kterými budu i na pokoji, takže doufám, že si sedneme a všechno bude v pořádku. Každopádně teď můj pokoj vypadá jak po výbuchu, protože balím na ten adapťák plus do toho začínám balit na stěhování do Pardubic. Nějak nic nestíhám, ale přesto píšu tenhle článek, užívám si prázdného domu hlasitým, příšerným "zpěvem" a upíjím horkou kávu. Jak to jenom bylo... mámvpičizmus? Jo, myslím že jo a přesně tohle teď na mojí situaci taky sedí.

Nestíhám ani číst! Víte, jak mě to frustruje?! Na nočním stolku mi opuštěně leží macatá kráska Hry o trůny a já jsem z ní zatím přečetla jenom jednu kapitolu. Slíbila jsem si, že dnes si něco přečtu, i kdybych měla zůstat vzhůru do tří do rána, ale nevím nevím, jak tohle dopadne.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tereza Tereza | Web | 21. září 2017 v 13:47 | Reagovat

Uritě to zvládneš!
Já si nedokážu představit, že bych se měla s někým dělit o pokoj, jsem noční tvor, schopná malovat do 3 do rána, číst si, koukat na filmy, cokoli. Ale věřím, že to může být fajn :D.
Adapťák snad vyšel dobře :))

2 Natt Natt | Web | 22. září 2017 v 10:42 | Reagovat

[1]: Ani já si tu ještě nedokážu představit, ani teď po tom adaptačním kurzu, kde jsem s těma slečnama byla :-D  Ale byly moc fajn, takže doufám, že i to bydlení bude bez problémů :)
Přežila jsem ho! :-D

3 MorphoKeiji MorphoKeiji | Web | 24. září 2017 v 11:48 | Reagovat

Páni, to ses rozhodla pro velkou změnu, jít sdílet bydlení. Já bych na to asi neměla koule. Teda chápu, že když to máš daleko, asi to jinak nejde... ale já potřebuju hodně času o samotě, jinak dost strádám, i když ti lidi budou v pohodě a budu s nima ráda, mít alespoň chvilku denně absolutní samoty (takové, že se nebudu muset strachovat - nepřijde zrovna někdo?) je moje menší závislost.
Ale budu držet palce, ať jsou ty holky skvělé, sednete si a pořádně si svoje společné bydlení užijete! :)

4 Natt Natt | Web | 25. září 2017 v 10:23 | Reagovat

Je to velká změna, ale někdy je jí prostě potřeba. Zatím to je všechno v pohodě a já doufám, že to tak i zůstane. Zas už ve čtvrtek pojedu domů, takže ten čas mít pro sebe budu prostě doma, tak snad to budu zvládat. Děkuji za palečky, budou potřeba! :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama