Jsou tady.

5. září 2017 v 18:29 | Natt |  Thoughts
Jsou tady. Jsou všude. Nevidíte je. Ať se snažíte jakkoliv, váš zrak je nemá šanci zachytit. Ale váš sluch? Ten je naopak nemůže přeslechnout, ani když si to sebevíce přejete. Znají vás. Lépe než kdokoliv jiný, kolikrát lépe než vy sami. Byli tu s vámi už dlouho. Kroužili kolem vás jako hladoví supi, ale až po čase začali klesat tak, že jste je vzali na vědomí. Mráz po vaší páteři přejede jako závodník, když se k vám přiblíží moc blízko a strach si s ní zahraje jako se smyčcem na hudební nástroj. Znají všechny vaše slabiny a všechny nejistoty. A ví naprosto přesně v jakých situacích do nich mají zabodnout svůj ostrý zobák a drápy a ještě s nimi surově zatočit. Sílí, zatímco vy slábnete. Rostou, zatímco vy chřadnete. Jsou aktivnější, zatímco vy nacházíte čím dál těžší vstát z postele. Berou si vaší radost a zanechávájí pouze bezmoc. Berou si vaší vášeň a zanechávájí otupělost. Jsou tady. Jsou všude. Lžou vám a vy jim věříte. Až tak, že jejich lži považujete za svojí pravdu. Necháváte se jimi pohltit. Nechcete, ale už jste bez všech sil. Klesáte vyčerpaně k zemi a oni se na vás jako hladové hejno slétnou a začnou hodovat. Vaše mysl se oddělila od vašeho těla a vy už dále neovládáte, co se tam děje. Nemáte nad sebou kontrolu. Nyní patříte jim.

Já to vím, protože jsem se jimi nechala pohltit také. Ale prozřela jsem. A snažím se samu sebe vybojovat zpátky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lucienne Lucienne | Web | 5. září 2017 v 20:47 | Reagovat

Páni. Krásná hra se slovy a metaforami. Akorát jsem nepřišla na to, co jsou to ti "oni". Může to být tolik věcí, a ač jsem  článek četla dvakrát, text mi neodpoví. :D Bude mi to teď vrtat v hlavě. :D Ale je to moc krásné a působivé.

2 Natt Natt | Web | 5. září 2017 v 21:06 | Reagovat

[1]: Děkuji :) Řekla bych, že to může být individuální a každý si pod tím může představit toho svého osobního démona. Pro mě osobně to jsou černé myšlenky, konkrétněji deprese, s kterou jsem bojovala hodně dlouho a stále bojuji, ale nevzdám to.

3 MorphoKeiji MorphoKeiji | Web | 6. září 2017 v 7:02 | Reagovat

Vždycky jsou tady, v pozadí, čekající, až jim člověk dá šanci. Dokud je neregistruješ, dokud jim nepřiložíš moc, s jakou by mohli zaútočit, jsou ale bezbranní. Někdy to tak nevypadá, někdy se zdá, že jsou v převaze a nedá se proti nim bojovat, ale vždycky je tu ta volba, zda si je pustit k tělu. Jen ne vždy to je tak snadné.
Tak za světlou budoucnoust, za sebe, za silnou vůli a dny beze strachů, depresí a špatných událostí! *cheers*

4 Natt Natt | Web | 6. září 2017 v 9:54 | Reagovat

[3]: Jak píšeš... Tak za zdravou mysl!

5 Lucienne Lucienne | Web | 6. září 2017 v 21:16 | Reagovat

[2]: A já to trefila! Tíživé myšlenky byla první možnost, která mě napadla, a deprese hned ta druhá. :D

6 Meduňka Meduňka | Web | 9. září 2017 v 9:17 | Reagovat

Umisťuji tvůj článek do výběru na tema-tydne.blog.cz :-)

7 Natt Natt | Web | 10. září 2017 v 19:38 | Reagovat

[6]: Toho si vážně moc cením, děkuji!

8 rainorchid rainorchid | Web | 11. září 2017 v 11:03 | Reagovat

Krásne napísané - viem si toto predstaviť i vo forme básne :-)

9 Natt Natt | Web | 11. září 2017 v 16:34 | Reagovat

[8]: Asi by to také šlo, moc děkuji! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama