Autumn's over

30. listopadu 2017 v 20:29 | Natt |  Thoughts
Hned na začátek, pojďme ignorovat ten fakt, že podzim jako roční období končí až 21. prosince.
Pro mě období podzimu zkrátka končí posledním dnem měsíce listopadu a prvního prosince tím pádem začíná zima.
Což je trochu ironické vzhledem k tomu, že podzim mám nejraději a mohla bych ho tak mít o několik dní prodloužený (zase pro mě ale začíná začátkem zaří, nikoliv až jeho koncem). Zkrátka to mám ale takhle posunuté a jinak to nejde.

Mohu vám upřímně říct, že letošní podzim pro mě byl neuvěřitelně náročný. Ti z vás, kdo tento blog už nějaký ten čas navštěvují, to pravděpodobně mohou i vědět. Kdybych si tím samým (ačkoliv to pro někoho můžou být naprosté banality) měla projít minulý rok, nezvládla bych to. Nedívala jsem se na život tak, jak se na něj dívám teď, neměla jsem to v hlavě "srovnané" tak, jak to mám "srovnané" teď a tím pádem bych byla předem odsouzená k záhubě. Ale já si tím prošla až letos. A zatím úspěšně.
Celý tento rok pro mě byl do jisté míry... uzdravovací. Jako kdybych byla na terapii, kterou jsem si ale určovala sama. Jako kdybych byla v zuřivém boji, kde jsem všechny nepřátele musela překonat sama. Jako kdybych procházela jistým druhem osvícení. A podzim? Podzim byl jako závěrečná zkouška.

Vím, že jsem byla, stále jsem a ještě nějakou tu dobu budu jako na houpačce. Vím, že teď momentálně jsem spíše dole. Ale dotáhla jsem to až sem, což mi dává pořádnou dávku naděje, že k tomu nebi jednou prostě vyletím.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 welovest welovest | Web | 30. listopadu 2017 v 20:37 | Reagovat

S tím začátkem a koncem ročních období to máme úplně stejně! :D  8-)

2 Keiji Keiji | Web | 1. prosince 2017 v 18:16 | Reagovat

Mám to posunuté úplně stejně. :) A ještě tím tuplem, když s prvním září začne konečně foukat ten chladnější vítr a s prvním prosincem padat sněhové vločky. I když to zatím tvoří jen břečky na chodníku a mokro v botách.

Byl-li podzim závěrečná zkouška, pak by mělo nastat období radosti, oslav a odpočinku, není to tak? :) Ne, vždycky není, ale věřím, že ten hlavní boj ustal. Doufám. Nevím sice, co přesně se u tebe odehrávalo, ale dle tvého popisu to byl určitý osobnostní rozvoj a ty jsi to dokázala. Být silnější, než tehdy. A stát se silnější i pro příště.
A to si zaslouží nějakou oslavu. Nějaký způsob, jak si udělat radost. Nějakou možnost, jak si splnit alespoň malý sen. Odměň se, nějakým způsobem, za to, že jsi to přečkala a zvládla až do tohoto bodu!
Protože tyhle boje nejspíš nikdy nebudou končit. Když porazíš jednoho nepřítele, dříve či později se objeví další. A je důležité, podle mě, odměnit se za každého poraženého. Aby člověk měl pořád tu chuť jít dál..

3 Natt Natt | Web | 2. prosince 2017 v 15:39 | Reagovat

[2]: Zní to krásně, ale přesto mám pocit, že se ještě přes pár věcí přeci jenom musím dostat. Ale ono to už půjde. Musí. Zoufalé chvíle znovu nastanou, ale stejně tak znovu nastane období stability a klidu.
Máš pravdu, nějak odměnit bych se mohla. Udělat si nějakou radost a čerpat z ní až se postavím čelem nějakému dalšímu nepříteli. Děkuji ti drahá ♥

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama