Změny, změny, změny.

20. ledna 2018 v 15:59 | Natt |  Thoughts
S rukama zkříženýma na prsou sedím na židli a kritickým pohledem si prohlížím svůj pokoj. Lomcuje se mnou potřeba nějaké změny a hořečně přemýšlím, jak bych svůj pokoj mohla přestěhovat. Hned kvůli několika důvodům ale nemám moc možností. Zkosené zdi, sloup,... Ty mi to všechno komplikují a já jsem nakonec nucená si na pomoc zavolat mamku.
Po pár hodinách, několika modřinách, odřenin do krve (jo, jsem prostě šikovná), zredukování jedné skříně, televizního stolku, nahrazení velké televize malou a zbavení se několika dalších, naprosto zbytečných věcích, máme hotovo.
Sedíc na pohovce s tentokrát zkříženýma nohama v kotnících si znovu kritickým pohledem prohlížím pokoj. Cítím spokojenost.


Někdy to tak prostě mám. Poslední dobou čím dál častěji, nevím proč. Musím kolem sebe mít nějaké změny i kdyby byly sebedrobnější. Často si procházím skříně, šuplíky a vyhazuji, redukuji počet věcí, které vlastně nepotřebuji... Teď už jsem to dohnala do takového levelu, že už vlastně ani prakticky nemám co vyhodit. Tedy, měla bych, ale ty věci pro mě zkrátka něco znamenají a loučí se mi s nimi těžko. Všichni to známe, sentiment. Ale v hloubi duše vím, že i na ně možná už jen za pár týdnů dojde. Zkrátka se potom cítím líp, jakoby očištěná, ať to zní sebebláznivěji.
Možná to má co do činění, že jsem se hlavně posledním roce změnila. Nebo spíše vyrostla, ale to už jsem zmiňovala v tolika článcích... Zkrátka mě ten pohled, ta do očí bijící připomínka minulosti tak trochu frustrovala. Možná se to tím pádem tedy teď změní a já už nebudu mít tu potřebu stále všechno měnit. Uvidíme. Prozatím mi stačí, že jsem s mým prostředím teď spokojená. Čistý pokoj, čistá mysl.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 K.W.P. K.W.P. | Web | 21. ledna 2018 v 15:45 | Reagovat

Mám to stejně, nedokážu žít v místnosti, kde se třeba za půlrok nic nezmění. Věci třídím taky dost často, ale knih se nikdy nedokážu zbavit, i když vím, že už je asi nikdy nebudu číst, pohled na plnou knihovnu mě jakýmsi zvláštním způsobem uspokojuje. Pocit, že ačkoliv budu mít jakoukoliv náladu, vždycky se tam najde kniha, která se bude k té náladě hodit.
Tvůj blog je okouzlující. Opravdu, narazila jsem na tebe náhodou přes instagram a od té doby čtu :-)

2 Natt Natt | Web | 24. ledna 2018 v 22:19 | Reagovat

Huh, knihy, to je zase úplně něco jiného! Těch si zase klidně nashromáždím habaděj a vadit mi to nebude nikdy :-D
A moc děkuji za krásný komentář, zahřál mě u srdíčka a doufám, že se ti bude líbit i nadále! :-)

3 Keiji Keiji | Web | 28. ledna 2018 v 13:44 | Reagovat

Tak já znám a mám kolem sebe pár lidí, kteří tyto změny taky vyhledávají a potřebují. Obměna šatníku, přestavba pokoje co pár měsíců... já jsem poměrně opakem. Většinou má u mě vše své místo a pokud se to s procesem změní, tak ať. Ale že bych cíleně začala přestavovat, to vůbec. Možná jsem na to moc líná, nebo to možná tak nepotřebuju, neláká mě to. Když už bych se hrnula do změny, tak ať je velká. Změnit celé bydliště. Změnit styl života. Změnit prostředí i zemi. Změnit sebe. Proto jsou možná kroky k nim právě tak těžké... ale mnoho malých změn může otupovat tu radost, kterou přináší, když jsou příliš časté. Myslím si.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama