Recenze: Jaroslav Kalfař - Kosmonaut z Čech

11. února 2018 v 17:19 | Natt |  Recenze
Autor: Jaroslav Kalfař
Název: Kosmonaut z Čech
Žánr: Literatura světová, Romány, Sci-fi
Rok vydání: 2017
Anotace: Jakub Procházka jako malý chlapec osiřel a vyrůstal na venkově u prarodičů. Jeho dětské sny o hrdinství se zcela nečekaně naplnily, když byl vyvolen jako muž, který bude tvořit jednočlennou posádku rakety, již vyšle na nebezpečnou misi k Venuši nevelká země uprostřed Evropy. Ale jak se Jakub noří do hlubin neprozkoumaného vesmíru, postupně ztrácí kontakt se svou ženou Lenkou, kterou opustil na Zemi, a až příliš pozdě mu začne docházet, že její lásku obětoval své vlastní ambici. Osamělý v nesmírnosti kosmu pohlíží Jakub na řadu věcí jinak než dřív, až se v raketě jako jeho nepravděpodobný společník objeví (snad jen imaginární) mimozemský pavouk. Zatímco spolu vedou filosofické debaty o povaze lásky, života a smrti, ale také lahodné chuti špeku, vytvoří se mezi nimi silné emocionální pouto. Bude to ale stačit, až se Jakub dostane do střetu s utajenými ruskými rivaly ve vesmírném závodu na cestě k Venuši? Podaří se mu vrátit zpátky na Zem, aby dostal druhou šanci a zkusil si znovu získat Lenčinu lásku? Kosmonaut z Čech je hluboce originální kniha, plná lidské vřelosti a humoru. Čtivý a napínavý příběh skýtá řadu překvapení a zvratů. A kdo se spolu s ním vydá na cestu do hlubin kosmonautovy duše, možná se ani nebude chtít vracet. Jaroslav Kalfař v patnácti letech emigroval do USA, nyní se díky knize, která patří mezi nejočekávanější události letošního roku, do Česka vrací

Tato kniha byla tolik opěvovaná a získávala tolik chvály ze všech stran, že jsem neváhala ani na sekundu, když jsem jí uviděla na poličce v knihovně. Ale upřímně? Trvalo hodně, hodně stran, než co jsem se do ní dokázala ponořit a pochopit alespoň část té chvály, kterou byla zahrnutá. Nevím, nedokáži popsat, proč mě osobně tak neuchvátila... Nevím ani, jestli to je tím příběhem, nebo stylem, kterým je to napsáno, zkrátka nevím. Ale jak jsem zmiňovala výše, přeci jenom jsem se do ní ponořila, zhruba tak v polovině. Nemohu této knize vzít ty zajímavé myšlenky, které vás budou pronásledovat i poté, co knihu zavřete. To vážně nemůžu. A nakonec jsem i já horlivě otáčela stránku za stránkou, protože jsem chtěla vědět, jak to všechno dopadne. Inteligentní kniha se spoustou zajímavých filozofických myšlenek, ale není to zkrátka můj šálek kávy.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Martin Martin | Web | 11. února 2018 v 17:29 | Reagovat

Knihu jsem nečetl, ale podle tvé recenze se mi zdá, že na sobě nese nálepku takové té knižní podoby z normalizačního období, kdy se často používaly filozoficky laděné monology (často přecházející ve vnitřní dialogy) nebo i přímo fiktivní dialogy. Každopádně jsi mě přesvědčila, abych knihu přiřadil a list, co chci přečíst :)

2 Natt Natt | Web | 22. února 2018 v 23:54 | Reagovat

[1]: Je to přesně jak si napsal. Prolíná se tam normalizační období s budoucností a hlavní postava se do svých myšlenek potápí vskutku hluboce. Rozhodně si nemyslím, že nestojí za to po této knížce sáhnout, jen neudělej stejnou chybu jako já - neměj tak veliká očekávání :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama